NECHOĎTE K VETERINÁŘI, BARFUJTE!

Podpořte BARFováním pevné zdraví svého miláčka.Jediné krmivo, které přirozeně podporuje imunitu, vitalitu a růst svalů vašich miláčků.

 

Konečně jsme se dopracovali k tomu, co vás jistě zajímá nejvíc - tedy jak syrovou stravou správně krmit.

 


Na začátku chci ještě jednou připomenout, že vyváženost krmné dávky se počítá v řádech týdnů! Řekněme tedy, že krmení by mělo být vyvážené v rámci 1 měsíce.

Dále je nutné brát v potaz, že každý pes je orginál a tak musíme přihlížet ke konkrétním potřebám toho kterého jedince - větší/menší zátěž, věk, zdravotní problémy (alergie, chronická onemocnění) apod.

Denní krmná dávka by měla činit 2-3% ideální hmotnosti psa. Podíl masa a příloh -  70/30, 80/20 - podle kondice, zdravotního stavu a zátěže psa.

co se myslí masem - svalovina, vnitřnosti, kosti
co jsou přílohy - zelenina, ovoce, rýže, vločky, těstoviny a jiné obilné přílohy
co jsou doplňky - oleje, minerální přípravky, vitamíny, bylinky

MASO
v objemu všech dávek tvoří maso cca 70-80%.

Maso můžeme krmit v podstatě jakékoli. Nejvhodnější a nejdostupnější je maso hovězí, drůbeží, vepřové a ryby. Pozor, vepřové maso a oblíbený losos (nebo i jiné ryby) jsou tučnější a tak mohou u citlivějších jedinců způsobit průjem. Dále můžeme zkrmovat zvěřinu, skopové, králíka, vodní drůbež, maso klokaní, pštrosí....

Maso je lepší přemrazit, tím se zničí někteří parazité, či choroboplodné zárodky, ale není to striktní. Zdravý dospělý pes má zažívání přizpůsobené tak, aby si s drobným problémem dokázal poradit, proto čerstvé maso, které ihned spotřebujete zbytečně nemrazte. Stejně tak není nutné maso vařit. Pouze maso pocházející z neznámých (nekotrolovaných) zdrojů, zvláště zvěřinu, doporučuji převařit.

Maso krmíme pokud možno v co největších kusech, aby byl pes nucen maso žvýkat a tak používal žvýkací svaly a zuby. Ne každý pes je ale z velké flákoty nadšený a tak je zpočátku nutné mu maso nakrájet na přiměřeně velké kousky, které můžeme postupně zvětšovat. Někdy se může stát, že pes sežere maso moc rychle - zhltá ho a pak vyzvrací a chce pozřít znovu. I když se vám to možná zdá nechutné, nebraňte mu v tom, nic se mu nestane.Maso je tři nebo čtyři dny stejné, protože je většinou balené po kile, takže až se jedna kilovka spotřebuje, tak se teprve načne druhá. Jinak je samozřejmě možné jej denně střídat. Také druhů masa je mnohem více.

 

KOSTI
kosti tvoří cca 20-30% z celkového objemu masa.

Kosti dáváme vždy syrové. NIKDY vařené nebo jinak tepelně upravené !!! Takové kosti mohou být opravdu nebezpečné! Tepelnou úpravou totiž kosti změní svou strukturu a lámou se na velmi ostré kousky.
Můžeme dávat jakékoli kosti, nejlépe masité = obalené masem. Pokud je masa na kostech málo (ořezaná vepřová žebra apod.), můžou ve větších dávkách způsobit zácpu, proto jich nepodávejte moc. Pokud takové kosti krmíme, upravíme celou krmnou dávku - přidáme více masa, dáme tučné maso nebo doplníme lžičkou oleje.

Ke krmení jsou nejlepší kuřecí nebo krůtí křídla, stehna, krky, skelety apod. V případě že nemůžeme krmit drůbeží maso, např. z důvodu alergie, jsou vhodné kosti králičí nebo žebra a lopatky z menších zvířat - vepřové, jehněčí apod.
Pro zabavení pak dávme velké hovězí kosti i s klouby nebo kosti morkové apod. - vždy přiměřeně velikosti psa! -v

 

PŘÍLOHY
přílohy tvoří cca 20-30% z celkové dávky.

Přílohami se myslí hlavně zelenina a ovoce (v poměru cca 80/20). Rýže, vločky, těstoviny a jiné obilniny nejsou nutné a pro některé psy přímo nevhodné - např. z důvodu alergie apod. Krom toho třeba těstoviny mohou způsobit průjem! Ale obiloviny může využít v krmné dávce i ku prospěchu -  rýže je dietní a "stavěcí" = podáváme v případě zvracení nebo průjmu (podáváme rozvařenou rýži i s vodou ve které se vařila)

Zeleninu podáváme nejlépe čerstvou syrovou nebo spařenou či přemraženou. Vařená už je méně vhodná, protože spousta vitamínů se varem zničí. Aby byl pes schopen zeleninu alespoň částečně strávit (a využít) musí být vždy mechanicky narušená = nastrouhaná, nakrouhaná, rozmixovaná...
Podávat můžeme všechny druhy zeleniny i ovoce co nás napadnou a psu chutnají. Opatrní budeme při podáváním aromatických druhů zeleniny a ovoce (zvláště pozor na citrusy), příliš sladkého ovoce (tloustne se po tom) a nadýmavých druhů zeleniny.

Poměry zeleniny a ovoce:
50% listová zelenina - hlávkový salát, ledový salát, špenát, čínské zelí, polníček, rucolla, bylinky - pampelišky, kopřivy, nať mrkve, petržele....
30% ostatní zelenina - mrkev, petržel, celer, paprika, rajčata, okurky, kedlubny, ředkvičky, brokolice, květák, cuketa, pórek.......
20% ovoce - jablka, hrušky, švestky, meruňky, broskve, banány, pomeranče, kiwi .....

Někteří psi zeleninu odmítají a tak je třeba ji buď "zamaskovat" nebo nahradit. Těm ne moc vybíravým bude stačit, když zeleninu namixujete a ochutíte třeba trochou oleje, kousíčkem másla nebo vývaru. Pokud ale ani s takto upravenou zeleninou neuspějete, musíte ji nahradit něčím jiným - třeba zeleninou a bylinkami sušenými a pomletými na prášek nebo otrubami (výborné jsou Konopné otruby, které obsahují kolem 40% vlákniny). Pokud na to máte čas a podmínky, můžete si zeleninu nasušit sami, ale jednodušší bude si ji koupit. Existují různé směsi zeleniny a bylinek, já mám dobrou zkušenost s BARF Herbal,
který obsahuje - list kopřivy, list břízy, citrónovou trávu, květ heřmánku, chrpu - květ s kalichem, květ ibišku súdánského, kukuřičné čenělky, pampelišku - list a květ, plod šípku, sušenou červenou řepu a sušená jablka (všechno jsou to velmi kvalitní suroviny a dá se z toho uvařit super bylinkový čaj na zklidnění nervů po náročné procházce - vyzkoušeno a testováno na lidech)

 

OSTATNÍ + DOPLŇKY

Jako přísun dalších důležitých vitamínů, ale i jen pro zpestření, podáváme další doplňky - bílý jogurt, čerstvý (přírodní - hrudkovitý) sýr, tvaroh, vejce (v syrovém stavu pouze žloutek)

Mléčné výrobky bychom neměli odečítat od kostí, ale od masa. Já je mám v tomto jídelníčku uvedené tak, že vypadají jako kosti, ale s tím, že potřeba kostí = vápníku je pokryta (už při skrmení 10ti% kostí je potřeba vápníku zabezpečena i u štěňat - viz. Jak je to s vápníkem) Důvodem je potřeba odděleného krmení masa a mléčných výrobků, a masa a kostí (není dobré míchat např. mleté maso a do toho dát kosti) a také to, že ráno, kdy každý pospícháme, je podání kostí rychlejší. Místo jogurtu a tvarohu občas dávám acidofilní nebo kozí mléko.Kombinace mléčných výrobků a ovoce může nadýmat, takže pokud máte citlivějšího pejska, tak raději dejte jen ovoce nebo jen jogurt. Bezpečná kombinace je pouze s banánem.

 oleje - rostlinné nebo živočišné (je vhodné prostřídat)
Z živočišných olejů doporučuji 6ti druhový rybí olej (opravdu ze 6ti druhů ryb) PetVet Omega 3 EPA & DHA oil, který můžete pořídit i v kapslích PetVet EPA & DHA cps. (vhodné pro pejsky, kterým olej v misce vadí nebo na cesty).

Dále je vhodné podávat nějaký minerální přípravek - pro štěňátka se správným poměrem vápníku a fosforu (např. PetVet Osteo), pro všechny věkové kategorie se hodí mořské řasy (PetVet Ascokelp), korály nebo zvápenatělé mořské řasy (PetVet zvápenatělá mořská řasa). Dále např. oblíbený Roboran a další.

Podle kondice a zátěže psa přidáváme případně další doplňky


- kloubní doplňky jsou důležité zvláště pro štěňata a mladé psy středních a velkých plemen, starší psy a psy s kloubními potížemi. Nic nezkazíte, ani když budete kloubní doplňky podávat malým a miniaturním psům! Doplňků je celá řada, který zvolit, záleží na účelu, za kterým ho budeme podávat (prevence, řešení potíží...) Velmi oblíbené a účelné je přidávání kolagenu 
- pro správné zažívání, lepší kůži a srst Pangamin (PetVet Pangamin)

A teď vás jistě napadá i další otázka - "Kolik to všechno stojí?"

Tak budeme počítat: ceny a druhy masa jsou vybrané z Vetamixu, mimo skelety a křídla, ty kupuji v masně, jogurty, tvaroh a vajíčka v "normálním" obchodě. Zeleninu a ovoce mám z vlastních zdrojů nebo sušenou. Doplňky - kolagen, Pangamin, olej, řasy a bylinky. Pro 14kg psa se vejdu do 500kč za měsíc cca.

Je pes masožravec nebo všežravec?

Biologickým zařazením je pes masožravec. Tomu odpovídají i jeho zuby. I délka jeho střev je stejná jako u vlka a kratší, 

než například u prasete. Na druhé straně poslední výzkumy ukazují, že trávicí soustava psa je schopna trávit škrob a sacharidy, 

a že právě tyto schopnosti umožnily proces domestikace psa. Podobné výsledky prokázaly také vědecké výzkumy 

švédského evolučního genetika Erika Axelssona publikované v roce 2013 ve vědeckém časopise Nature, který se svým 

výzkumným týmem potvrdil, že pes nepatří mezi pravé masožravce a není závislý na příjmu živočišné potravy,

 jakkoliv je pro něj prospěšná.

Z toho vyplývá, že dnešní pes bude s největší pravděpodobností řazen na hranici mezi masožravce a všežravce - čili můžeme

 jej považovat za všežravého masožravce nebo masožravého všežravce.

Potřeba základních živin

 

 

Pes potřebuje přijímat v krmné dávce vyvážený poměr bílkovin, tuků a sacharidů, které mu slouží jako zdroj energie a základní stavební látky. Kromě toho musí z krmiva získávat esenciální živiny, které jsou pro něj životně důležité, ale nedokáže si je sám vyrobit v dostatečném množství. U psa je těchto esenciálních živin asi 37 a patří k nim kromě minerálních látek a vitamínů také esenciální aminokyseliny z bílkovin a esenciální mastné kyseliny z tuků.

Živiny dodávající energii: bílkoviny, sacharidy a tuky. Živiny neposkytující energii, ale důležité pro jejich tvorbu: minerály, vitamíny a voda.

Bílkoviny

Jsou základní stavební látky, ze kterých se skládá každý živočišný organismus. Pro psy mají rozhodující význam

 bílkoviny živočišného původu, které jsou dobře stravitelné a obsahují potřebné esenciální aminokyseliny. Rostlinné 

bílkoviny jsou hůře stravitelné a nejsou biologicky plnohodnotné. 

Doporučené množství bílkovin s průměrnou biologickou hodnotou v sušině krmiva: 

  • rostoucí pes: 22 - 28% v sušině

  • dospělý pes: 18% v sušině

  • dospělý pracovní pes: 25% v sušině

  • laktující fena: 28% v sušině

Nadbytek bílkovin

  • zpracován na zásobní formu energie ukládanou ve formě cukrů a tuků = riziko nadváhy až obezity

  • zpracován na odpadní produkt močovinu = zvýšená hladina pro psy se zhoršenou jaterní nebo ledvinovou funkcí zatěžující až škodlivá

Nedostatek bílkovin

  • zhoršený růst

  • svalová slabost

  • hubnutí

  • edémy v podkoží a tvorba výpotků v tělních dutinách

  • zhoršené hojení a zvýšená citlivost vůči infekcím

Sacharidy

Nejsou pro psy zcela nezbytné, protože umí účinně využívat aminokyseliny z bílkovin pro syntézu glukózy v játrech. 

Žádné z oficiálních norem potřeby živin neuvádí potřebu sacharidů. To ale neznamená, že sacharidy nehrají ve výživě psů žádnou roli.

 Obsah přiměřeného množství sacharidů v krmivu je pro psa z řady důvodů výhodný. Jsou rychlým zdrojem energie a pomáhají 

psům (na rozdíl od koček) významně šetřit bílkoviny. 

Nadbytek sacharidů

  • zpracován na zásobní formu energie ukládanou ve formě tuků = riziko nadváhy až obezity

  • zpracován na odpadní produkt močovinu = zvýšená hladina pro psy se zhoršenou jaterní nebo ledvinovou funkcí zatěžující až škodlivá

Nedostatek sacharidů

  • zvýšené požadavky na metabolismus jiných živin (tuků a bílkovin) = hubnutí a úbytek svaloviny

  • reprodukční poruchy: časná resorpce plodů, vývojové vady plodů, snížený počet živě narozených štěňat

  • potíže u laktujících fen: snížená produkce kolostra a mléka

Tuky

Jsou pro psy hlavním a nejbohatším zdrojem energie. Patří k nejlépe stravitelným živinám, jejich stravitelnost se pohybuje přes 90 %.

 Lépe využitelné jsou pro psy živočišné tuky než rostlinné oleje. Obsah tuku v krmivu rozhoduje o jeho energetické hodnotě, 

protože ve srovnání s bílkovinami a sacharidy mají více než dvojnásobné množství energie. 

Doporučené množství tuků obsažených v sušině krmiva:

  • rostoucí pes: 17% v sušině

  • dospělý pes: 9 - 15% v sušině

  • dospělý pracovní pes: 20% v sušině

  • laktující fena: 17% v sušině

Nadbytek tuků

  • zpracován na zásobní formu energie ukládanou ve formě tuků = riziko nadváhy až obezity

Nedostatek tuků

  • zhoršení reprodukčních schopností

  • zhoršená kvalita kůže a srsti: suchá kůže, šupinatění, zvýšená náchylnost k infekčním chorobám

  • zhoršení hojení ran

Typy krmiv

Existují různé možnosti, jak krmit svého psa. Žádný způsob krmení ale není univerzálně nejlepší, protože každý pes má trochu

 jiné požadavky na výživu. Proto nelze dát jednotný návod na to, jak krmit psa co nejlépe, vždy se musí vycházet z jeho

 individuálních potřeb. V současné době se můžeme setkat s různorodými, občas i protichůdnými názory na výživu psů. 

Snad u žádného jiného druhu zvířat neexistuje ve výživě tolik rozdílných pohledů a trendů. Bez ohledu na různé "zaručené 

informace" je ale třeba vždy vybírat takový způsob krmení, který v první řadě vyhovuje psovi. Rozhodujícím ukazatelem správného 

krmení je dobrý zdravotní stav, aktivita, kvalitní srst a absence jakýchkoliv trávicích problémů. 

 

Alternativa

 

Krmení granulemi lisovanými za studena

 

Jak se dělají krmiva pro psy granulovaná za studena: Za studena lisovaná krmiva pro psy jsou vyrobena technologií lisováním suché směsi - granulací, kdy teplota při zpracování nepřesáhne cca 45 °C. Jednotlivé suroviny jsou semlety na středně hrubé částice o velikosti cca 1-3 mm. Po slisování tak mají granule o 30% menší objem, nežli krmiva extrudována.

 

Lisování probíhá na speciálně upravené matrici, která granuluje směs při nízké teplotě díky vyššímu obsahu tuku v krmivu a tím i snadnějšímu prostupu skrz díry matrice, kdy se krmivo tolik nezahřívá třením.

Tato studená technologie výroby garantuje, že prakticky všechny přirozené vitamíny, minerály a ostatní bio aktivní látky zůstanou ve své původní podobě. Přírodní vitamíny na rozdíl od umělých, nezatěžují orgány látkové výměny (játra, ledviny), což bývá častá příčina alergií, nebo kožních problémů. Vysoké hodnoty vitamínů a minerálů, uměle přidávaných mnohými výrobci, nemusí být proto zrovna výhrou pro zdraví psa!

Za studena lisovaná krmiva, díky hruběji mletým surovinám, nebobtnají v žaludku (minimální riziko torze = přetočení žaludku ). Přirozený obsah vlákniny z ovocné a zeleninové dřeně, zajistí intenzívní trávení ve střevě, nedochází pak ke snížení peristaltiky střev = jejich pohybu a k usazování zbytků potravy na jejich stěnách, čímž se zanášejí mikroklky ( drobné výběžky střevní stěny ) jenž zvyšují povrch střev a tím i schopnost vstřebávání živin z potravy.

 

  • Z čeho směs mícháme: Ruční míchání směsí umožňuje zpracování takových surovin, které nelze v průmyslové velkovýrobě vůbec použít pro jejich nezpracovatelnost v automatizovaných technologiích, protože by zalepily dopravní cesty - např. hovězí lojové škvarky, syrová jablečná a mrkvová dřeň, syrové rybí maso, a.

Krmení výhradně průmyslovými krmivy (granule, konzervy)

 Nevýhodou průmyslových krmiv je, že u nich neznáme přesné surovinové složení. Průmyslová krmiva také obsahují různé doplňkové látky

 (konzervanty, barviva,...), které mohou představovat zdravotní riziko. 

 

Krmení doma připravovanou stravou (vařenou nebo syrovou, 

nejedná se o zbytky lidského jídla!) 

 

Výhodou je známé surovinové složení, vyšší podíl živočišné

 složky ve srovnání s průměrnýmigranulemi a pro většinu

 psů i vyšší chutnost. Nevýhodou domácího krmení je náročnější

 příprava a obtížnější vyladění krmné dávky tak, aby odpovídala

 potřebám psa. Tento přístup vyžaduje od majitele určité 

znalosti o výživě psů. Náročnější je i skladování surovin, zejména

 masa a dalších živočišných produktů, které se musí uchovávat v mrazničce. 

Kombinace průmyslových a domácích krmiv 

Spojuje výhody i nevýhody obou systémů a představuje určitý kompromis mezi nimi. I když se tento způsob  

většinou nedoporučuje kvůli rozdílné stravitelnosti a narušení rovnováhy živin v kompletním krmivu, hodně chovatelů 

takto krmí bez jakýchkoliv problémů. Pokud to psovi vyhovuje a nemá žádné trávicí ani jiné problémy, není důvod se 

kombinaci krmiv vyhýbat. Informace o tom, že se průmyslová a domácí krmiva tráví odlišně, a proto se nemají kombinovat,

 se nezakládají na žádných odborně podložených důkazech. Při kombinování různých druhů krmiv je vždy nutné uhlídat, 

aby nedošlo k závažnému narušení rovnováhy živin. 

Pamlsky

"zchutňovadla" nebo "něco navíc nad krmnou dávku". Doporučení pro předcházení jejich negativního dopadu: snížit příjem krmiva o kalorický příjem pamlsků.

Obecná doporučení pro krmení psů

Krmný režim:

  • štěňata do 3 měsíců věku: 4 - 6 krmení/den

  • štěňata do 6 měsíců věku: 2 - 3 krmení/den

  • štěňata od 6 měsíců až do dospělosti: 1 - 2 krmení/den

  • dospělý pes: 1 - 2 krmení/den

Energetický obsah krmiva: množství živin obsažených v krmivu upraveno podle aktuálních potřeb organismu

 vycházejících ze stáří, typu bazálního metabolismu, pohlaví, pracovní zátěže, velikosti jedince a ročního období.

 Dle tohoto stanovení optimální dávky denní dávky krmiva: předcházení nadměrného příjmu živin ukládaných ve formě 

tukové tkáně projevující se nadváhou až obezitou.

 

Optimální denní dávku krmiva stanovujte vždy dle kondice psa!Správná kondice psa

  • lehce hmatatelná žebra (bez síly přejedete a cítíte)

  • poslední 2-4 žebra viditelná

  • vykasané břicho

  • pevná stolice

  • kosti u kořene ocasu lehce viditelné a snadno hmatatelné

  • jasně viditelná svalovina a kontury

POZOR! Dlouhodobým překrmováním i o jednotky procent oproti optimu můžete utlumit či zrušit potravní reflex (pes odmítá jídlo, nedožírá, 

vybírá si dle chuti atd.). Opětovné nastartování tohoto reflexu může

 trvat dny, týdny, ale i měsíce! Správná kondice Vašeho psa prodlouží

 jeho život v průměru o 2 roky! Buďte zodpovědní... 

 

Použité zdroje: MVDr. Eva Štercová a MVDr. Renata Kratochvílová